Z mnohých výzkumů vyplývá, že přechod práce do online prostředí povahu sociálního kapitálu (souhrnu kontaktů, které můžeme efektivně využít, protože se známe s jinými lidmi) změnil. Zaměstnanci na jednu stranu vykazují více schůzek než kdy dříve, ale na druhou stranu hlásí větší izolaci v důsledku „menšího“ spojení s druhými, což je znejišťuje a mění jejich chování.
Radka Loja si udělala průzkum názorů na sociálních sítích. Veřejné komentáře měly spíše pozitivní nádech, některým lidem velmi vyhovovala možnost plánování vlastního času. „Během lockdownu jsem si lépe zorganizovala čas a dala jsem se více do kondice. Zhubla jsem deset kilo, konečně jsem začala zdravě jíst a sportovat. Cvičila jsem dopoledne, ale samozřejmě, že jsem si večer nepustila televizi, ale sedla k počítači a do půlnoci dodělávala práci.“
V soukromých zprávách se to upřímně rozjelo. Dozvěděla jsem se třeba: „U nás se bude propouštět, hodně práce se převedlo do online formy. V důsledku toho lidé nejednají úplně férově, taktizují, zadržují informace a dělají se nepostradatelnými, aby nevyhodili zrovna je.“ „Když se kolegové nevidí denně, tak někteří mají potřebu o sobě dávat vědět. Prezentují své ego, což jde na úkor vztahů. Často mám pocit, že se na poradách v onlinu pořád mluví a mluví a nemá to moc hlavu ani patu. Navíc náš obor je teď v útlumu, tak se nafukují problémy, které by se normálně neřešily.“ „Někdo má strach, že když není přítomen, že se na něj zapomene. Tak například posílá bezvýznamné e-maily všem do kopie, aby vypadalo, že hodně pracuje a že se bez něj firma neobejde.“
Základním stavebním kamenem efektivního fungování pracovních týmů je DŮVĚRA. Znamená to, že se lidé nebojí autenticky vyjádřit vlastní názor, jsou k sobě empatičtí a vzájemně se respektují.
AUTENTICITU můžeme vnímat ve smyslu vyjádření toho, kým skutečně jsme. Pozor, nemusíme být „upřímní“ za každou cenu. Jde o to, abychom si hned po příchodu do práce vědomě nenasadili dokonalou masku a nechovali se přesně podle toho, co si myslíme, že je „politicky správné.“ To není dlouhodobě udržitelné a rozhodně nás to neučiní spokojenými. Navíc lidé kolem nás to většinou velmi rychle vycítí. Vnímají, že je něco špatně. Často to sice nedokážou přesně pojmenovat, ale rozhodně nám nebudou důvěřovat a případně s námi chtít spolupracovat.
EMPATIE a RESPEKT jsou další velká témata. Empatii můžeme vnímat jako schopnost podívat se očima druhého. Lidé velmi často bojují s tím, že když s něčím nesouhlasí, začnou soudit, hodnotit, přesvědčovat druhé o správnosti vlastního názoru. Jenže empatie není o tom, kdo má pravdu nebo lepší názor. Empatie je o porozumění druhému a respektu k jeho názorům, pocitům a potřebám. S empatií také souvisí schopnost ocenění druhého. Jeho snahy a toho, co dokázal udělat, někdy i bez ohledu na kvalitu výsledku.
Pro většinu lidí je stejně jako každodenní seznam úkolů důležitá pracovní kultura laskavosti, humoru a spolupráce. Trochu si neformálně popovídat s kolegy a jít třeba společně na oběd je součástí práce. Tyto neformální vztahy podporují propojení zaměstnanců a jsou živnou půdou, která zvyšuje produktivitu a ze které rostou inovace a nové nápady.
Je pravděpodobné, že řada organizací se již k 100 % práci v kanceláři nevrátí. Částečná práce z domova se stane novým standardem. Tak jako byl dříve home office vítaným benefitem, teď možná budou zaměstnanci oceňovat možnost být v kanceláři a užívat si fyzické přítomnosti svých kolegů a kolegyň.
Autorkou článku je psycholožka, lektorka a koučka Radka Loja s kterou se můžete potkat na našich kurzech Osobního rozvoje, nebo Prezentačních dovedností:
Vede komplexní kurzy osobního rozvoje, koučuje, poskytuje poradenství v oblasti psychologie, píše články. Je autorkou a spoluautorkou knih:
- Emoce pod kontrolou – 5 kroků ke zvládání emocí (Grada 2019)
- Jak získat úspěch, klid a vyrovnanost v hektické současnosti (Grada 2017)
Vystudovala:
- psychologii na Filosofické Fakultě na UPOL
- fakultu Elektrotechnickou na ČVUT
Dříve pracovala ve firmách PriceWaterhouseCoopers a Ernst & Young.
